0
0

Beskydské letové terény s Daliborem Carbolem

6 months ago
Paragliding
579
Beskydské letové terény s Daliborem Carbolem

Létání je krásný sport a v ČR pro něj máme skvělé podmínky. Aktivně se létá nejen v Beskydech, ale taky v Českém středohoří, v Krkonoších, v Jeseníkách, na Šumavě, na Vysočině, na Pálavě a dokonce i v Krušných horách natruc jejich drsnému názvu.

Když se ale podíváme na skutečný letecký potenciál, tedy na potenciál k běžnému volnému poletování, k výkonnostním přeletům nebo ke kvalitnímu tréninku, bonita těchto oblastí je dlouhodobě známá a když se mění, tak ne proto, že někde naroste kopec, ale tak, že se některé školy, kluby nebo skupiny pilotů lépe starají o údržbu a rozvoj letových terénů. 

A já, jelikož jsem z Beskyd a mám to na první přeletový i tréninkový kopec skutečně blízko, velmi oceňuji a podporuji skvělé letové možnosti právě v Beskydech. Možná trochu zahleděně, ale vůbec ne bezdůvodně, Beskydy pokládám za nejlepší paraglidingovou oblast v ČR a rád bych vám vysvětlil proč a pozval vás na ty nejzajímavější beskydské terény.

Kvalitní letovou oblast tvoří dostatečný počet startovišť na různé směry větrů se zajištěnou přistávací plochou, parkovištěm. Je skvělé, když mají tyto startoviště také různé nadmořské výšky, díky kterým je možno létat i při různě silném větru. Pokud je pak kolem těchto míst funkční infrastruktura – tedy snadný přístup, meteo sondy, webkamery, případně občerstvení se střechou, toalety a třeba taky blízké stanoviště Horské služby – je to značka ideál a každý pilot si na takovém místě rád zalétá. A tím vším jsou myslím Beskydy fantastické, protože v Beskydech to všechno je.

Lysá hora

Nejvyšším bodem Beskyd je Lysá hora. Tohle zajímavé místo se pro mnoho sportovců docela proměnilo zrušením severní lyžařské sjezdovky, zbořením kultovního Šantánu a budováním dvou nových velkých chat. Zvláštní je, že do tohoto nedávného staveniště vmáčknutého na vrcholek Lysé hory se i přes ten stavební šrumec vydávalo stále více turistů. Dnes již to není staveniště, ale stále se divím, co turisty do toho pochodujícího proudu lidí pořád táhne. A jsou to asi ty krásné výhledy na Fatru a Tatry, když je dobrá viditelnost. Z padáku to vidíme všechno ještě lépe a čistěji a tak není důvod s sebou padák na Lysou horu nevzít.

Lesy České republiky jakýmsi způsobem tolerované severozápadní startoviště je tradičním startovištěm pro let z Lysé hory. Je to startoviště příkré, malé, porostlé hustým borůvčím propleteným uzoučkými prošlapanými cestičkami. Na borůvčí si padák můžeme opatrně připravit a pak stačí udělat několik razantních kroků. Svah je skutečně ostrý a když trochu fouká, ve vzduchu jsme hned. Když nefouká, tak to je boj s rychlostí, borůvčím, vztlakem a smrčky. Západní vítr je ještě jakž takž snesitelný, ale když fouká od jihozápadu, bývá to na tomhle místě většinou akce pro zlaté české ručičky – když je třeba padák vymotat z porostu.

Start snese i poměrně svižnější SZ vítr, protože ten nás i s častou termikou vystřelí vysoko nad Lysou horu a tam je možností řešení hned o něco více. No většinou stačí jen uvolnit brzdy, kterými se piloti snaží stabilizovat vrchlík při rychlém nabrání výšky a nebo si pomoci i přišlápnutím speed systému. Technologie pokročily a nylony vyztužené náběžné hrany spolu s novými aerodynamickými „výztuhami“ umožňují bezpečnější let na speedu i v turbulentnějších podmínkách, tak proč toho nevyužívat.

Co je třeba si hlídat – to je výška mraků, protože to nebývá náhoda, když se takovým katapultem dostaneme do mlíka nad základnu. Běžná výška základen kumulů nad Lysou horou bývá 1800-2000 metrů. Často ale, zvláště v jarních podmínkách, bývají výrazně níže. A na jaře – to jsme hladoví po létání, chceme se jít projít do kopce, chceme první termiku - Lysá hora je v tento čas hodně lákavá. Stačí pár sekund a než stihneme našlápnut speed systém a dostat se před kopec, tak jsme tam. Tak s tím počítáme a řešíme to dřív, než to nastane.

Naopak nejvyšší dostupy se v Beskydech pohybují kolem 3000 metrů a to pak i Lysá hora se svými 1323 metry vypadá jako jen takový špičatější hrbek ve zvlněném terénu. Ale do této výšky my s padáky nemůžeme, pro nás výtah končí ve 2700 metrech a výš už to necháváme velkým letadlům.

S tou základnou to zdůrazňuji proto, že letový provoz nad Lysou horou je nadstandardní - také piloti na větroních rádi dobírají výšku nad Lysou horou a piloti v ultralightech si často letí Lysou horu prohlédnout jen tak ze zajímavosti. Proto opatrnost je na tomto místě základní pravidlo. Pro borůvkové startoviště, častý silný vítr a aktivní termiku je Lysá hora považována za náročný letový terén.



Ještě o stupeň náročnější je start na jihozápadní straně Lysé hory. Je tam pěšinka, která přímo hraničí s Národní přírodní rezervací Mazák. To je ze strany CHKO velmi citlivě vnímaný prostor a starty z tohoto místa jsou nejen technicky náročné, ale z hlediska ochrany životního prostředí vyloženě nežádoucí. Jihozápadní a jižní větry jsou v Beskydech často spíše silnější a proto bych rozhodně doporučil vybrat si pro tento směr větru startoviště na Skalce nebo na Prašivé.

Co lze ale nazvat určitě jednoduchým startovištěm, to je jihovýchodní sjezdovka, na které je dostatek místa a odlet z ní je docela jednoduchý. Otázkou je, co potom. Jiho-východní větry u nás nejsou příliš časté a na odpolední termiku bych na jiho-východní straně prudkého vysokého svahu určitě nesázel.

Pokud pak chcete v pořádku přistát, je potřeba letět směrem na Raškovice – až na konec vesnice Krásná, kde je Penzion Pod Žorem a před ním po pravé straně od cesty ve směru letu je delší louka. Přistání na ní je za bezvětří jednoduché, v odpolední termice nebo při silnějším proudění je tam poměrně dost turbulencí, ale člověk tam sebou na zem vždycky nějak plácne. Pozor na dráty, jsou všude kolem.  

Možná byste se chtěli dozvědět něco více o různých přistávacích místech při letu z Lysé hory. Ono je to ale tak, že pokud máte tak velké převýšení – cca 900 metrů a termický potenciál, můžete přistávat kdekoliv v Beskydech. Záleží tedy na tom odkud na Lysou horu vyjdete a kde si necháte auto. Rychlý výstup je z parkoviště Hotelu Bezruč nad Malenovicemi. Louka před hotelem shora vypadá rovně, ale je to svah, chce to neuspěchat to a trpělivě počkat na to správnou výšku, se kterou se na louku pustíte. Jednoduché je přistání před Rajskou boudou u Malenovic nebo na loukách v okolí Ostravice.

Jak jsem už na začátku psal, Lysá hora je skutečně hojně využívána turisty a sportovci. A byť jako letový terén nemá parametry pro trénink začínajících pilotů či jakéhosi bezpečného startoviště, navíc ozvláštněna nevšední vrtkavostí větrných podmínek, je tradičně místem setkání pilotů paraglidingu, kteří právě drsnější tvář beskydského létání vyhledávají.

S CHKO jsem pod hlavičkou Beskydské školy létání, jakožto garanta dodržování dohodnutých podmínek, už v roce 2011 vedl rozhovory u způsobu užívání startovišť na Lysé hoře a dohodli jsme se na časově omezeném užívání Lysé hory pro paraglidingové létání. Užívání je tedy ze strany CHKO povoleno, zajištěné provozním řádem s jasně definovanou povinností dodržovat zákaz užívání letového terénu Lysá hora od 1. 4. do 10. 5. s ohledem na dobu rozmnožování zvláště chráněných druhů živočichů.

Co podle všech zúčastněných velmi negativně působí na ohrožené druhy živočichů – to je provozování vyhlídkových letů nad Lysou horu z blízkého letiště v Lubně. A tím je myšleno hlavně motorové létání motorových padáků, které létají nízko nad korunami stromů. Situaci samozřejmě nepomáhá ani výrazně pomalejší let oproti jiným motorovým letadlům.

V závěru jsem chtěl takto upozornit na potřebu komunikovat se zástupci CHKO s majiteli ploch, hledat a navrhovat řešení, jednat o finančních zdrojích, investovat část peněz, které paraglidingové firmy od pilotů inkasují a hlavně garantovat dohodnuté podmínky. 

I díky tomu přístupu má volné létání v Beskydech své místo a věřím, že i zajímavou budoucnost. 

A příště vám blíže popíšu některý další beskydský letový terén. Pokud byste se chtěli o beskydských terénech dozvědět více a nebo se na ně nechat rovnou navigovat mobilem, koukněte na nový El Speedo web. Zapracovali jsme na tom a určitě to při výběru terénu a navigaci pomůže. 

Uvidíme se ve vzduchu nebo na zemi :o)   

Zdroj:
Dalibor Carbol – Beskydská škola létání - www.elspeedo.cz
Superadmin
All my posts
Superadmin
All my posts